Dnes 20.11.2019 si připomínáme 30.výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte. Základním právem dítěte je znát své rodiče a být jimi vychováváno. Současné tendence (anti)rodinné politiky jdou ale proti této Úmluvě. Vraťme rodině její význam a nedělejme kroky, které jdou proti rodině – to je základní význam otevřeného dopisu, který píší spolky ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové.
Zde zveřejňujeme celé znění dopisu:
Vážená paní
Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.
ministryně práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 1/376
128 01 Praha 2
V Praze 20. 11. 2019
Vážená paní ministryně,
při příležitosti 30letého výročí mezinárodní Úmluvy o právech dítěte, která byla přijata Valným shromážděním OSN dne 20. listopadu 1989 a pro Českou republiku je platná ode dne vzniku republiky, se na Vás obracíme s naším otevřeným stanoviskem, které se týká Vašeho současného úsilí o rozvoj sítě zařízení denní péče o děti mladší 3 let v rámci projektu mikrojesle a přejmenování dětských skupin na jesle.
Jsme si vědomi toho, že harmonizace rodinného a pracovního života je jedním z aktuálních témat diskutovaným napříč státy Evropské unie. Hlavním cílem je umožnit ženám, aby mohly pečovat o dítě/děti a zároveň mohly zvolenou měrou participovat na trhu práce. Tyto cíle mají oporu v rámci EU a jejích strategických materiálů(1). S respektem vůči těmto dokumentům si ale dovolujeme upozornit, že úsilí o dosažení vysoké zaměstnanosti žen vychází hlavně z ekonomických zájmů, nikoliv ze zájmů prorodinných, a zužuje tak představu úspěšného rozvoje jednotlivce a celé společnosti na materiální rozměr. I proto si dovolujeme zdůraznit, že rodinná politika náleží výlučně do kompetence národních států.
Proto si Vás dovolujeme požádat:
1) abyste vzala na zřetel, že odpovědnost za fyzický, psychický a morální vývoj dítěte mají rodiče, proto chceme, aby byla rodinná péče podporována jako primární a klíčová varianta péče o děti do 3 let věku dítěte a aby mikrojesle a další zařízení denní péče o malé děti tuto nezastupitelnou roli rodičů pouze vhodně doplňovala v souladu s potřebami rodičů.
2) aby v případě využití mikrojeslí i jiných zařízení tohoto typu měli rodiče přesné informace o tom, jak bude v zařízení probíhat výchovný proces a aby z výchovných plánů byla vyřazena genderová ideologie.
3) aby při současném plánu financování míst v mikrojeslích či jeslích ze státního rozpočtu ČR nedocházelo již k dalšímu finančnímu znevýhodnění rodičů, kteří se rozhodnou zůstat s dítětem/dětmi doma. Tento nerovný přístup zásadně odmítáme.
V zájmu plného a harmonického rozvoje dětí je totiž nutné vyslovit, že je optimální absolvovat ranou fázi svého vývoje do 3 let v atmosféře bezvýhradného přijetí a porozumění, kterou může v plnosti zaručit jen rodina. Jak plyne z dostupných dat(2), v České republice je stále většina rodičů, kteří si uvědomují a chtějí realizovat svou nezastupitelnou roli v péči a výchově dítěte, zvláště v diskutovaném raném věku do 3 let. Právě jejich jménem Vás oslovujeme.
Vámi předkládaný projekt mikrojeslí a jeslí má bohužel ambici tuto jedinečnou roli rodiny zastoupit a vytvořit této formě péče novou poptávku. Je patrné, že určité skupině českých rodičů by možnost umístění dítěte do podobného zařízení předškolní péče mohla výrazně pomoci. Zásadně ale nesouhlasíme s tím, že by tato zařízení měla nabízet péči o tak malé děti celodenně a že do plánu výchovy v mikrojeslích je již implementována genderová ideologie, která popírá jedinečnost mužského a ženského pohlaví a nabourává proces přijetí vlastní identity dětí.
Vážená paní ministryně,
přejeme Vám i všem lidem v naší společnosti, abyste jako reprezentantka výkonné moci v naší zemi, jejíž resort je k tomu zvláště zaměřen, čerpala sílu z vědomí, že úloha státu vůči rodině se ani v 21. století nemění. Stát má a musí vytvořit vstřícné a stabilní prostředí, v němž rodiče naplňují svou odpovědnost za zdravý fyzický, psychický a morální vývoj dítěte.
V úctě spolky:
Středoevropská inspirace, z. s., Aliance pro rodinu, z. s., Asociace Comeniana, z. s.
Spolupodepisují:
Generace plus, z. ú., Centrum pro rodinu a sociální péči z. s., Centrum pro rodinu Vysočina, z. s., Klub dvojčat a vícerčat, o. p. s., Svaz skautů a skautek České republiky, z. s., Ymca Živá rodina, z. s.
Použitá literatura:
● EUROPE 2020: A European strategy for smart, sustainable and inclusive growth. Brussels: European Commision, 2010. Dostupné také z: https://ec.europa.eu/eu2020/pdf/COMPLET%20EN%20BARROSO%20%20%20007%20-%20Europe%202020%20-%20EN%20version.pdf
● KUCHAŘOVÁ, V. a K. PEYCHLOVÁ. Výzkum zájmu rodičů o motivační otcovskou dovolenou [online]. In: . Praha: VÚPSV, 2016 [cit. 2019-11-20]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_411.pdf
● PALONCYOVÁ, J., J. BARVÍKOVÁ, V. KUCHAŘOVÁ a K. PEYCHLOVÁ. Nové formy denní péče o děti v České republice [online]. In: . Praha: VÚPSV, 2014 [cit. 2019-11-20]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_381.pdf
————
pozn.
1) V současnosti platný strategický dokument Evropa 2020 je strategie EU, v jejímž rámci byl stanoven cíl zvýšit zaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva na úrovni 75 % v roce 2020 (Europe 2020, 2010). Tato strategie obsahuje tři priority, přičemž poslední z nich, a to „růst podporující začlenění“, má za cíl rozvíjet ekonomiku s vysokou zaměstnaností a soudržností, čehož má být dosaženo mimo jiné zvýšenou měrou zaměstnanosti žen.
2) O děti do tří let věku by chtěli nejčastěji pečovat sami rodiče. Ve výběrovém šetření mezi matkami malých dětí ve věku do čtyř let, které bylo realizováno v roce 2013, byla celodenní individuální nerodinná péče nejčastěji preferována pro děti ve věku 2-3 a 3-4 roky, a to v každé věkové kategorii necelými 4 % žen. O využití služby jeslí uvažoval určitý podíl matek víceméně jen pro děti ve věku 2-3 roky. Podíl takto uvažujících matek činil necelá 4 % (Paloncyová a kol., 2014). V novějším výzkumu zaměřeném na rodiče předškolních dětí byl podíl rodičů preferujících individuální nerodinnou péči nižší a činil méně než 2 %. Část rodičů však mohla zvolit i variantu kombinace péče rodičů a zařízení kolektivní péče/chůvy. Typ kolektivního zařízení v tomto šetření nebyl rozlišován (Kuchařová, Peychlová, 2016).