Koronavirus, omezený kontakt, roušky, pandemie, přetížené telefonní linky, systém, který tak úplně nestíhá, a do toho stále se zvyšující čísla nakažených jak v naší republice, tak ve světě. Zavřené hranice. Ze všech stran se na nás valí špatné zprávy. Mnozí z nás přišli ze dne na den o práci. Nikdo už nezpochybňuje, že koronavirus je nebezpečný, všem změnil téměř ze dne na den životy.
Je už ale načase přiznat, že může přinést i něco dobrého!
Poslední týdny jsou pro všechny náročné. Vláda omezila více a více objektů a činností, až máme takové malé domácí vězení s výjimkami. Počítáme ekonomické ztráty. Děti mají nucenou „domácí“ školu, která ale na rozdíl od té dobrovolné může být značně náročná. Narůstá strach o naše prarodiče. Co v tom tedy vidět pozitivního?
Konečně si můžeme uvědomit, co je doopravdy důležité! Už dlouho, jestli kdy vůbec, jsme neměli na sebe a své rodiny tolik času. Už dlouho jsme neviděli tolik příběhů lidské soudržnosti, ať už je to šití roušek, starost o své staré sousedy, ocenění a snaha pomáhat těm, kdo jsou v první linii boje proti této pandemii, zdravotníkům a záchranářům. Najednou jasně víme, co je důležité a proč je tolik potřeba, aby naše rodiny dobře fungovaly.
Dokonce i na vtipech tipu – buď za devět měsíců prasknou porodnice, nebo naroste počet rozvodů – může něco být. A jak se ukazuje na této zkušenosti z Číny i něco je. Je to opravdu taková malá zkouška. Ale zároveň obrovská příležitost. Možnost opravit potrhané vztahy, přiblížit se svým dětem, znovu poznat, s kým vlastně žijeme v jedné domácnosti. Na to mimochodem samozřejmě také existují vtipy typu: „Hospoda zavřená, tak jsem strávil večer s manželkou. Docela prima ženská s rozumnými názory.“ Zasmějeme se, ale při hlubším zamyšlení je to vlastně trochu smutné. Že opravdu existují páry a rodiny, kde pro množství práce a vedlejších aktivit se lidé sobě navzájem tak odcizili, že už se vlastně moc neznají.
Teď máme všichni druhou šanci. Máme čas, který „musíme“ strávit se svými rodinami. Zjistit, co probírá ve škole náš syn či dcera. Obdivovat, jak naše žena zvládá domácnost. Uvařit ostatním a zjistit, že doma připravené jídlo chutná líp než to ze školní či závodní jídelny. Připomenout si, že muž umí opravit sifon. Že rodina může být skvělý parťák na hraní her. Že číst dětem pohádky je vlastně zábava. Že děti mají velmi originální pohled na svět. Že čas strávený takto intenzivně spolu je sice náročný, ale je především obohacující. Když to člověk vezme za správný konec.
Kéž je tedy takhle doba koro-nová i dobou, která posílí naše rodiny a uzdraví je. Tak jako koronavirus postupně čistí vzduch nad planetou či řeky, tak pomůže vyčistit i naše vztahy. A v nich a v našich rodinách máme naději, že vše dobře zvládneme.