Stabilní rodinné zázemí a výchova hrají podstatnou úlohu nejen ve školním úspěchu dětí, ale i v celém jejich kolektivu. Ukázala to zpráva z mezinárodního šetření TIMSS. V ní se porovnávají znalosti žáků a žaček čtvrtých tříd základních škol v předmětech matematika a přírodověda. Výzkum probíhal v roce 2019. Studie ukázala podstatné i nepodstatné faktory pro projevenou úroveň znalostí dětí v České republice.
Na rodině a výchově záleží
Řádná výchova v rodině vede dítě k lepším výsledkům. Velký rozdíl ve výsledcích žáků se u sledovaných předmětů prohlubuje častější absencí. Žáci podle četnosti absencí vykazují rozdíl až okolo 60 bodů, přičemž celkový průměrný výsledek ČR činí 533 (matematika) a 534 (přírodověda) bodů. Žáci setkávající se s šikanou a nevhodným chováním (vyrušováním) v hodinách dosahují taktéž viditelně nižšího bodového ohodnocení. Správné vychování dítěte tak pomáhá k lepším školním výsledkům nejen jemu, ale i všem jeho spolužákům
Velice významnou roli hraje i rodinná situace dítěte. Průměrný výsledek žáků z rodin s nejlepším socioekonomickým statusem (ekonomická situace, vzdělání rodičů) činil v matematice o padesát dva bodů více než u druhé skupiny, což v dané situaci znamená zlepšení o téměř deset procent. Drtivá většina žáků v ČR patří do těchto dvou kategorií. Stejně tak samotná ekonomická situace žáků odhadovaná ředitelem/ředitelkou ukazuje na nezanedbatelný rozdíl.
Zároveň absolutní finanční saturace nezajišťuje lepší výsledky. Děti s vlastním počítačem nebo tabletem dosahují v matematice v průměru o 14 procentních bodů horších výsledků než děti, které vlastní počítač nemají.
Oblíbenost předmětu a důraz na výsledky
Čeští žáci patří k těm s nejmenší oblibou přírodovědy, i když k nejhorším z pohledu celoevropských výsledků zdaleka nepatří. Žáci s vyšší sebejistotou v daném předmětu častěji dosahují výborných výsledků. V českých školách se v mezinárodním srovnání klade podprůměrný důraz na studijní výsledky. Rozdíl průměrného skóre u žáků v základních školách se středním a vysokým důrazem na výsledky činí 29 bodů. Naopak pohlaví žáků a žákyň postrádá důležitosti, jelikož se výsledky chlapců a děvčat liší pouze o 9 (přírodověda) a 11 (matematika) bodů z celkových více jak pěti set.
Národní zpráva TIMSS nám ukázala podstatné a nepodstatné ukazatele pro studijní výsledky žáků. Vliv na ně mají jak ‘‘pasivní‘‘ vlastnosti rodičů (finanční situace a nejvyšší dosažené vzdělání), tak cílená výchova k dobrému chování a poslušnosti i zdravé sebejistotě. Přestože žáky a žákyně ve školách jejich rodiče neučí, má jejich rodičovské nasazení významný podíl na úspěchu jejich dětí, potažmo celých kolektivů.
Mikuláš Misterka, externí spolupracovník Aliance pro rodinu