Intervenujeme u Evropské komise

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email
Share on telegram
Evropská komise zveřejnila svůj záměr sjednotit uznávání přeshraničního rodičovství. Návrh ohrožuje práva dítěte na rodiče. Otce a matku. Proto jsme byli jednou z 27 neziskových organizací, která v dané věci zaslala Evropské komisi připomínku. Tu si můžete přečíst níže.

Zásadně nesouhlasíme s návrhem této iniciativy.

Rodičovství je základním stavebním kamenem rodinného práva, které je ve výlučné kompetenci členských států. Výlučná kompetence členských států v oblasti manželství, rodičovství a rodinného práva je opodstatněna rozdílnou sociální a kulturní podmíněností v daných členských státech, ve kterých neexistuje shodná definice rodičovství.

Navrhovaná iniciativa by vedla k narušení vzájemné důvěry mezi členskými státy, na jejímž základě je projekt Evropské unie vybudován. Z práva na volný pohyb osob nelze odvodit právo na uznávání přeshraničního rodičovství. V žádném případě nelze směšovat nejlepší zájem dítěte s právní a faktickou realitou v některých členských státech EU, které zbavili děti práva na otce a matku. Naopak si dovolujeme připomenout, že Úmluva o právech dítěte svým článkem 7 odst. 1 uvádí, že (dítě) má právo znát své rodiče a právo na jejich péči. Toto ustanovení je třeba interpretovat na základě Preambule Úmluvy, která uvádí, že „rodina je základní jednotkou společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho svých členů, zejména dětí.“ Taktéž mají být články Úmluvy aplikovány s ohledem na význam tradic a kulturních hodnotkaždného národa pro ochranu a harmonický rozvoj dítěte. Potenciál být rodiči a přivést na svět dítě mají pouze muž a žena. I proto děti nejlépe prospívají se svými biologickými rodiči žijícími v uzavřeném manželství (Ribar, D. C., 2015). 

Uznávání přeshraničního rodičovství povede k harmonizaci rodičovství ve prospěch uznávání stejnopohlavního rodičovství. A to v rozporu s se zákonem mnoha členských států EU, které jasně garantují, že rodičem mohou být pouze muž a žena. Zároveň iniciativa sekundárně vede k zvýšení tlaku na redefinci manželství, jelikož manželství a rodičovství je právně velmi úzce propojeno. Navrhovaná iniciativa by se dostala do konfliktu s ústavním pořádkem mnoha členských států. Ten definuje manželství jako svazek muže a ženy na ústavní úrovni (například v Polsku, Maďarsku, Bulharsku). Zároveň by iniciativa Evropské komise výrazně posílila právní jistotu problematické a eticky velmi sporné praxe surogátního mateřství, která je v několika členských státech EU legalizována (Portugalsko, Řecko, Velká Británie). Iniciativa otevírá možnost expanze této praxe do jiných členskýh států, ačkoliv je v mnoha členských státech nelegální. Zároveň je postihovaná i trestněprávně (například Německo, Itálie). Surogátní mateřství nejenže činí z dítěte předmět obchodu, ale taktéž vykořisťuje ženy v oblasti tak intimní, jako je mateřství. Je již prokázáno, že většina žen podstupuje surogátní mateřství z ekonomických důvodů (Wendel Report 2016). Praktiku surogátního mateřství odsoudil i Evropský parlament ve Výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie ([2015/2229 (INI), § 114]. Institucionální podporu surogátního mateřství odmítla i Rada Evropy v roce 2016. 

Iniciativa je nadbytečná, zasahuje do výlučné pravomoci členských států EU a podrývá prostor důvěry, na jehož základě funguje Evropská unie. Ta je založena na principu sjednocení v odlišnosti, což navrhovaná iniciativa popírá.

Zdroj: Stránky Evropské komise