Iniciativa #prorodiny21 v senátu
Přídavky na děti jsou alespoň částečnou pomocí rodinám s dětmi. I proto jsme využili projednávání návrhu zákona o sociální podpoře, který přídavky pro děti upravuje. Nelenili jsme a ve spolupráci s poslancem Juchelkou a Výborným vytvořili tři pozměňovací návrhy, které mají rodinám s dětmi pomoci v rámci naší kampaně #ProRodiny21. A příběh pokračuje. Se dvěma pozměňovacími návrhy týkajícími se brigád a praxe (pozměňovací návrhy poslance Juchelky) dětí jsme uspěli jak ve Sněmovně, tak i v Senátu. V případě třetího návrhu týkajícího se cílené podpory rodin se třemi a více dětmi jsme znovu zabojovali v Senátu.
Novela zákona o státní sociální podpoře, kterou předkládá ministryně Jana Maláčová je myšlena dobře, ale realizace pokulhává. Určitě lze pozitivně hodnotit zvyšení přídavku na dítě pro pracující rodiče o valorizaci (26 %) a zavedení motivačního bonusu pro pracující rodiče z 300 Kč na 500 Kč. Taky je určitě pozitivní zprávou pozměňovací návrh poslance Juchelky, který umožní rodičům vyplatit nedočerpanou částku rodičovského příspěvku při narození dalšího dítěte.
Přídavek na dítě jen pro každé 10. dítě
V současnosti je přídavek na dítě nastaven natolik špatně, že na přídavek na dítě dosáhne jen každé desáté dítě. Přídavek na dítě není plošná dávka, ale dávka tzv. testovaná. O udělení přídavku na dítě se rozhoduje podle celkového příjmu rodiny. Ministryně Maláčová přišla s řešením, jak zvýšit okruh příjemců přídavku na dítě. Bohužel na to šla cestou nejednodušší pro IT systémy a byrokracii, nikoliv s ohledem na rodiny, a to především ty vícečetné, které navrhované řešení zase poškozuje. Ostatně posuďte sami:
Novelou zákona je tato hranice stanovena na 3,7 násobku životního minima rodiny. Počítání této hranice vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. V rámci rodiny tedy první posuzovaná osoba se započítává částkou 3550 Kč, druhá další společně posuzovaná osoba částku 3200 Kč. Děti však se započítávají menší částkou 2770 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, 2 420 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku a 1 970 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. Je tedy vidět, že jednotlivé rodiny mají jinou hranici, při které je jim vyplácen přídavek na dítě, nejen na základě svého příjmu, ale i na základě svého složení. Při přijetí novely zákona by čtyřčlenná rodina skládající se ze dvou dospělých a dvou dětí ve věku 4 a 6 let, měla hranici příjmu na výplatu přídavku na dítě ve výši 41 218 Kč. Pokud by se rodině narodilo nové dítě nárok na přídavek na dítě by byl do příjmu 48 507 Kč. Původně by tedy rodina měla nárok přídavek na dítě, pokud na jednoho jejího člena připadal příjem 10 304,5 Kč, po narození nového potomka by na jednoho jejího člena připadal příjem 9701 Kč.
Ve spolupráci se senátorem Jiřím Čunkem se nám podařilo předložit při projednávání návrhu zákona při středečním jednání Senátu pozměňovací návrh, kterým by se cíleně pomohlo čerpat přídavky na děti rodinám se třemi a více dětmi. V současné podobě stát tyto rodiny poškozuje a navrhované řešení ministerstva v tom pokračuje. Jakmile máte vyšší počet dětí, pak najednou je „tabulkově“ vymezené životní minimum na děti velmi nízké (obzlášť v kategorii děti do 6 let) , tudíž vícečetné rodiny poškozuje, protože na testovanou dávku-přídavek na dítě prostě nedosáhnou. A to jen proto, že se rodiče chovají zodpovědně a vydělávají.
Proto jsme se rozhodli tuto nespravedlnost napravit. Poprvé v Poslanecké sněmovně ve spolupráci s poslancem Markem Výborným. Zde byl návrh zamítnut, protože jej nepodporuje ministryně práce a sociálních věcí, Jana Malačová.
Nezvdali jsme to a ve spolupráci se senátorem Jiřím Čunkem jsme inciovali systémovou změnu, která by mnohým rodinám v ČR velmi pomohla. Přitom zatížení rozpočtu by bylo oproti celkovému vládnímu návrhu (skoro 8 mld Kč) bylo maximálně 500 mil. Kč. Senátor Jiří Čunek pozmněňovací návrh při středečním plenárním zasedání Senátu předložil s tímto odůvodněním:
„Ale naopak si myslím, že podpora rodin, ať už slevou na dani, což je také vynikající záležitost, ale také přídavkem na dítě by měla být co největší. A to z toho důvodu, že náklady, které vidíme kolem sebe, i s ohledem na inflaci a ostatní záležitosti, rostou. Rodiny, které jsou vícečetné, mají více dětí, jejichž rodiče navíc ještě pracují a mají nějaký příjem, de facto jsou v tomto smyslu bity za to, že tyto děti mají. ...Růst koeficientu podpoří výrazněji vícečlenné rodiny než výpočet životního minima rodiny, jelikož ten především v kategorii nejmladších dětí roste o velmi nízkou částku a nyní by více zohledňoval růst nákladů ve vícečlenných rodinách a zachovával by podobný příjem na jednoho člena rodiny, jako u rodin s méně členy. Vícečlenné rodiny by tedy nebyly postihovány za svou početnost a dávka by následně lépe naplňovala účel dávky přídavek na dítě a podporovala zlepšení životní úrovně rodin s dětmi a tím umožňovala uchování sociálního státu, který je v České republice založen na průběžném principu."
Výsledky hlasování
A jak dopadlo hlasování? Bohužel pozmněňovací návrh nezískal potřebnou většinu. Návrh podpořilo 17 senátorů. Drtivá většina (58 senátorů) se zdrželo. A kdo jsou ti, co návrh podpořili?
Výsledek není špatný
Lze tedy říci, že jsme neuspěli na 100 %, ale i tak kampaň #ProRodiny21 přináší po jednání Senátu pozitivní změny pro rodiny. Příjem děti na brigádách a při školní praxi se nebude rodinám započítávat. A jak ukazuje výše uvedené hlasování, na vyložený odpor jsme nenarazili, proto vidíme do budoucna ještě velký potenciál. A tomu jsme opravdu rádi. Chceme, aby bylo Česko skvelým místem pro rodiny. A na závěr jen malá zpětná vazba od jedné naší podporovoatelky, vidíme, že to má smysl.
