Tisková zpráva na Den dětí
“Manželství muže a ženy je tu hlavně kvůli dětem. Jejich práva musí stát zajímat především,” říká Jana Jochová z Aliance pro rodinu.
(Praha, 1. 6. 2022) Vyspělost státu se pozná podle toho, jak chrání práva těch nejzranitelnějších. Debata o přijetí stejnopohlavních sňatků se však točí jen kolem tužeb a nároků dospělých. Málokdo se dnes ohlíží na děti, přitom manželství muže a ženy je tu právě kvůli nim. Institut manželství totiž chrání právo dítěte na to znát svou matku a svého otce, jak jej deklaruje Úmluva o právech dítěte. Tu ratifikovala i Česká republika.
“Na biologii záleží, na rozdílech mezi muži a ženami záleží, na rolích matky i otce záleží. A při předávání života i výchově dětí obzvlášť,” říká Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu a dodává: “Kdyby bylo manželství pouhým společenským symbolem nebo snad potvrzením citů dospělých, pak může být skutečně pro všechny – včetně polyamoriků či blízké příbuzné nevyjímaje. Neexistuje totiž žádný argument, proč by se pak manželství mělo omezovat jen na dva jedince. Jenže manželství není symbol a nepotvrzuje romantické vztahy. Manželství je institut, který je starší než všechny moderní státy a odráží přirozenou komplementaritu muže a ženy. Ta v sobě nese i potenciál předávání života. Manželství je dobrým nástrojem k rozvíjení lásky i pomoci mezi manželi a ještě lepším nástrojem pro ochranu práv dětí na mámu a tátu.”
Argumenty, které debatu o redefinici manželství doprovázejí nejčastěji jsou ve většině případů liché. Patří k nim třeba adopce dětí, které nikdo nechce, gay a lesbickými páry. V současnosti je však v ČR minimum dětí právně volných k adopci a dostatek heterosexuálních párů, které takovýmto dětem chtějí nabídnout domov a lásku nových mámy a táty. Dalším lichým argumentem je nezajištěnost dětí, které se ve stejnopohlavních vztazích “ocitnou”. V českém právním řádu existuje tzv. závazkové právo, které běžně upravuje blízké vztahy nepříbuzenského charakteru. Obava, že by děti vyrůstající v gay či lesbickém páru například po úmrtí svého rodiče nebyly svěřeny do péče tzv. osoby blízké, tedy druhého z partnerů, je neopodstatněná.
Přidávání některých práv registrovaným partnerům by mělo být realizováno až poté, co bude přijata ústavní definice manželství jako svazku muže a ženy. Jedině tak bude zajištěno, že manželství a s ním i právo dětí na mámu a tátu, nebude rozmělněno v jakýkoliv svazek, jakýchkoliv dospělých lidí.