V úterý 22.10. 2024 proběhl v Senátu pod záštitou senátorky Daniely Kovářové kulatý stůl s názvem: Legislativní, zdravotní a etické aspekty náhradního mateřství. Zástupci Aliance pro rodinu, předsedkyně Jana Jochová a místopředseda, advokát Jan Gregor, byli pozváni mezi diskutující. Jan Gregor vystoupil s analýzou mediálního obrazu náhradního mateřství v českých médiích a s daty z okresních soudů v ČR, které řešily případy náhradního mateřství. Obě analýzy Vám přineseme v samostatném textu. 

Během tříhodinového setkání promluvili čtyři panelisté. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO), místopředsedkyně Ústavně-právního výboru, která promluvila o trestních souvislostech náhradního mateřství v kauze tzv. Operace Španěl a důvodech, proč se svou kolegyní Helenou Válkovou (ANO) podaly návrh zákona o zákazu náhradního mateřství v ČR. Dále vystoupila JUDr. Lucie Slavíková, Ph.D. z ministerstva spravedlnosti, která představila základní rysy navrhované legislativní úpravy náhradního mateřství. Ta má přijít k projednání do Sněmovny na přelomu roku 2025/2026, v půlce příštího roku pak do meziresortního připomínkového řízení. Následovalo vystoupení JUDr. Renáty Šínové, Ph.D. z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jež hovořila o civilistických aspektech schvalování náhradního mateřství. Svým příspěvkem se přidal i psycholog PhDr. Jaroslav Šturma, který hovořil o psychologických aspektech náhradního mateřství, zejména s ohledem na potřeby dítěte. Sestavu panelistů pak doplnili diskutující z řad odborné (opatrovničtí soudci, gynekoložka, právník, psycholožka) i laické veřejnosti. 

Ve světě se ustupuje od rozdělení na komerční a altruistické náhradní mateřství 

Celý průběh kulatého stolu výstižným způsobem shrnula jedna z diskutujících, docentka Hana Konečná z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích: “Zákon, který zároveň dovoluje altruistické náhradní mateřství, ale obchod s lidmi trestá, nelze vytvořit.” Své tvrzení (a dalo by se říci doslova) opřela o dva několika set stránkové fascikly návrhu revize zákona o náhradním mateřství, které v rámci pozitivní regulace již více než 10 let připravují legislativci Velké Británie. Ani snaha umožnit několika desítkám rodin cestu k dítěti formou náhradního mateřství, kdy ženě odnosí dítě její příbuzná či žena z nejbližšího okolí, není bezbolestná. Altruismus měřený rodinou příbuzností přináší vyšší pravděpodobnost výskytu domácího násilí či nucení příbuzných pod nejrůznějšími pohrůžkami k odnošení dítěte. I s těmito případy se v ČR setkala. Docentka Konečná také upozornila na to, že se ve světě od distinkce “komerční” vs “altruistické” náhradní mateřství ustupuje. Komerčnost totiž neznamená pouze to, že by náhradní matka dostala náhrady za ušlý zisk v čase, kdy cizímu páru nosí dítě, komerčnost je celý konglomerát oborů, které jsou na surogaci navázané. Jsou to zprostředkovatelé, právníci připravující zasmluvnění dítěte, bankovní sektor, psychologové a  další, kteří z procesu těží. Náhradní matka je v podstatě jen nepatrnou částečkou. Exploitace, čili vykořisťování nebo prostě využití ženy za účelem obohacení se, je do očí bijící.

Čím poměřujeme zdařilou surogaci?

Odborníci diskutovali i téma, čím vůbec poměřit zdařilou surogaci. Je to moment, kdy se narodí zdravé dítě a pár objednavatelů, zamýšlených rodičů, si jej v peřinkách odnáší domů? Jenže, co surogátní matka a její duševní zdraví? A co psychická pohoda v její rodině, do které se bez dítěte vrací? Surogátní matkou by se totiž směla stát jen žena, která už má alespoň jedno své porozené a vychovávané dítě. Je zdařilá surogace měřitelná po 10 letech dítěte například dobrým školním prospěchem? A nebo po 30 letech, kdy se toto již dospělé dítě usazuje a zakládá, případně nezakládá, vlastní rodinu? Otřesný případ zmínila jedna z přítomných gynekoložek, která měla ve své péči ženu, co si jí stěžovala, že její dítě je v pubertě nesnesitelné a lakonicky dodala: “měli jsme si raději vybrat jiné embryo, přitom nás stála tolik peněz!”

Kdo by mohl využít služeb náhradní matky?

Teze, ze kterých bude vycházet i vládní návrh zákona o náhradním mateřství, které prezentovala zástupkyně ministerstva spravedlnosti JUDr. Slavíková, obsahovala i potenciální zdravotní indikace pro využití náhradního mateřství. Přítomná lékařka se pozastavovala nad cukrovkou, protože ženy trpící tímto onemocněním mohou porodit dítě. Docentka Konečná pak zmiňovala psychiatrickou diagnózu tokofobie (úzkost z bolesti způsobené porodem), které ve světě dávají právo ženám využívat služeb náhradních matek. A zdravotní indikací k využití surogace se ve Velké Británii stává i single život muže/ženy, kteří nemají partnerku/partnera s nímž by počali dítě. Kapitola sama pro sebe jsou pak homosexuální páry, které ve stávajícím návrhu ministerstvo spravedlnosti vylučuje jako objednatelský pár a surogaci by umožnilo jen heterosexuálním párům. Z ostatních ministerstev se prý již v této fázi ozývaly připomínky, že jde o diskriminaci na základě sexuální orientace. Budoucí otupování zdravotních indikací může posilovat diskriminační charakter vůči stejnopohlavním párům.  

Dělejte něco teď hned!

Na jednom se však účastníci před přítomnými zákonodárci shodli. Udělejte něco teď hned. Minulý týden proběhla v Praze konference s experty z 11 zemí Evropy, kterou pořádal tým Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), který řešil tzv. Operaci Španěl. Česká republika je stále ohniskem reprodukční turistiky pro svou prakticky chybějící kriminalizaci obchodu s ženami a dětmi. Vyšetřovatelé říkají, že obchod s dětmi, které v ČR ve většině případů bohatým homosexuálním párům či single mužům ve věku 50+ rodí ukrajinské ženy z nižších socioekonomických tříd, kvete stále víc. Přičemž je stále několik pražských dětí, které ani po letech nejsou policií napříč Evropou/světem dohledatelné. A jak dodala bývalá senátorka, MUDr. Chalánková, jež se pod kulatý stůl s kolegyní Danielou Kovářovou podepsala: “I kdyby jedno jediné dítě trpělo díky surogacii ve světě něco, co si nedovedeme představit, musíme udělat vše pro to, abychom tento byznys jako zákonodárci zastavili.”.

Docentka Konečná JUDr. Slavíkové z ministerstva spravedlnosti navrhla, zastavme akutně obchod s dětmi a na komplexním zákonném znění pak začněme poctivě pracovat od nuly.