Redefinice manželství je významný zásah do fungování rodinného práva. Postavení manželů se v průběhu dějin se společensky vyvíjelo, ale samotná definice nikoliv.
I proto, pokud se chce vést debata férově, bylo by dobré předložit na stůl jasné důkazy o tom, že neexistují rozdíly pro nejzranitelnější, tedy děti.
Na základě finanční podpory ze zahraničí, primárně na základě dotace dotace č. 3610075 z Fondů EHP a Norska ve výši 1 629 418 Kč a dotace z EU fondů Právo, rovnost, občanství ve výši 4,4 mil. Kč vznikla důvodová zpráva k návrhu redefinice manželství (novela občanského zákoníku). Za tyto zahraniční prostředky by člověk očekával u takto závažné změny odkazy na relevantní vědecké studie, které budou příkladem kvalitní vědecké práce.
Opak je bohužel pravdou.
Pokusy empirického výzkumu dokázat, že děti vychovávané stejnopohlavními páry prospívají stejně dobře jako ty vyrůstající s páry heterosexuálními často trpí závažnými metodologickými chybami. Důvodová zpráva českého návrhu zákona o stejnopohlavním manželství se opírá o vědecký výzkum, jehož vypovídací hodnota byla v odborné literatuře zpochybněna. Důvodová zpráva zmiňuje např. notoricky známou zprávu Americké psychologické asociace z roku 2005[1], která byla v odborné literatuře silně kritizována[2], protože její ultimativní závěry („ani jedna ze studií nezjistila, že by takové děti byly významně znevýhodněné oproti dětem heterosexuálních rodičů“) stály na studiích, z nichž ani jedna neporovnávala velký, náhodný a reprezentativní vzorek homosexuálních párů s obdobným vzorkem párů heterosexuálních. Sotva ji lze tedy považovat za příklad rigorózní vědecké práce.
Hnutí Jsme Fér se na svých stránkách odkazuje i na metastudii Cornellovy univerzity, která shrnuje poznatky 79 studií homoparentality.[3] Odkaz na tuto metastudii se objevil i v aktualizovaném znění důvodové zprávy k návrhu redefinice manželství. A co říká?
Sami autoři metastudie přiznávají, že většina studií, které nenašli významné rozdíly v dopadech na děti, není založena na velkých, náhodných vzorcích. Některé analýzy ani neměly porovnávací heterosexuální skupinu. Autoři otevřeně uvádějí, že nenáhodné vzorky limitují zobecnitelnost pozorovaných výsledků. Ze 79 zkoumaných studií jmenují pouze dvě (!; tedy méně jak 3 % z celkového počtu), které nenašly významné rozdíly mezi dětmi z homosexuálních a heterosexuálních svazků a které měly zároveň velké a reprezentativní vzorky.
Z těchto dvou byla minimálně jedna, Rosenfeldova studie z roku 2010[4], v odborné literatuře silně kritizována a zpochybněna[5]. Potterova analýza z roku 2012[6] nenašla rozdíly až po kontrolování stability stejnopohlavních párů. Toto je ale potenciálně kontroverzní krok, protože právě větší nestabilita homosexuálních svazků může být tím zásadním rozdílem oproti heterosexuálním soužitím.[7] Nejvýše jedna (!) studie s velkým, náhodným vzorkem ze všech 79 zkoumaných tedy nenašla významné rozdíly. Vědecký výzkum podobného rozsahu a kvality tedy jistě nelze považovat za dostatečný důvod pro zásadní redefinici manželství.
Rozsáhlá přehledová analýza Waltera Schumma z Kansaské státní univerzity, která se odkazuje na více než 300 studií, ukázala, že teze o neexistujících rozdílech mezi dětmi, které vyrůstají s homosexuálními rodiči, a dětmi, které vyrůstají s rodiči heterosexuálními, skutečně není založena na vědeckých faktech.[8] Jeho rozbor poukazuje i na výzkumná zjištění, která nejsou příliš často prezentována, a to například v souvislosti s možností zvýšené neheterosexuální orientace u některých dětí vyrůstajících s homosexuálními rodiči. Většina amerických studií u těchto dětí např. naznačuje i možnost zvýšené konzumace alkoholu a drog.
Když plánujete revoluci v rodinném právu, měli byste mít svůj politický záměr mít dostatečně vědecky podložen. Už jen kvůli tomu, že úskalí jsou většině společnosti jasná. Dítě vědomě a chtěně nebude vyrůstat se svým otcem a matkou. A jak je vidět, tak takový podklad absentuje.
[1] https://www.apa.org/pi/lgbt/resources/parenting-full.pdf
[2] Marks, L., 2012. Same-sex parenting and children’s outcomes: A closer examination of the American psychological association’s brief on lesbian and gay parenting. Social Science Research, 41(4), pp.735-751.
[4] Rosenfeld, M.J., 2010. Nontraditional families and childhood progress through school. Demography, 47(3), pp.755-775.
[5] Allen, D.W., Pakaluk, C. and Price, J., 2013. Nontraditional families and childhood progress through school: A comment on Rosenfeld. Demography, 50(3), pp.955-961.
[6] Potter, D. (2012).Same-sex parent families and children’s academic achievement. Journal of Marriage and Family, 74(3), 556–571
[7] Schumm, W.R., 2016. A review and critique of research on same-sex parenting and adoption. Psychological reports, 119(3), pp.641-760.
[8] Schumm, W.R., 2018. Same-sex parenting research: A critical assessment. Wilberforce Press, London.
