Nepodpořím. Rodinné právo je výsadou každé jednotlivé evropské země. Jsem proti vnucování jednotné normy, která nemusí být příznivá tradičním rodinám. |
Nepodpořím. Rodinné právo je výsadou každé jednotlivé evropské země. Jsem proti vnucování jednotné normy, která nemusí být příznivá tradičním rodinám. |
Nepodpořím. Rodinné právo je výsadou každé jednotlivé evropské země. Jsem proti vnucování jednotné normy, která nemusí být příznivá tradičním rodinám. |
Rozhodně. EU potřebuje právní jistotu a stejnopohlavní manželé (a jejich děti) v ní žijící obzvláště. Stejnopohlavní rodiny s dětmi jsou v půlce EU realitou a ať už na problematiku člověk nahlíží jakkoli, optikou právní jistoty nelze hlasovat jinak, než celoevropské nařízení podpořit. |
Můžete svým podporovatelům sdílet tuto mou odpověď: vaše nacistická rétorika o "přirozené rodině", šikana a manipulace žen v těžkých životních situacích a pochybné financování, sahající i do ruských zdrojů, jsou mi bytostně odporné. Je mi líto, že i tak mladý člověk jako vy, s možnostmi zjišťování si informací z celého světa, může být tak ideologicky radikalizovaný.
Nechte být lidi, kteří se vás nijak netýkají a nijak do vašeho života nezasahují, a pouze si chtějí prožít svůj život v co největším klidu a bez totálního vyloučení ze společnosti. Nic vám neudělali. |
Představte si že jste rodič a jedete třeba nakoupit do Biedronky. Své dítě dlouhé roky vychováváte, pečujete, ochraňujete, ale jakmile přejedete čáru na mapě, najednou rodič nejste, jste podle zákona cizinec co veze cizí dítě ve svém autě. Absurdita. |
Samozřejmě. Nevidím důvod, proč omezovat právní záruky pro děti při pohybu v Evropě. |
Jde mu o harmonizaci legislativy |
(v případě možnosti individuálního posouzení) |
V tomto případě rozvedu odpověď. Návrh daného nařízení legislativně potvrzuje již existující stav, vyplývající z judikatury Soudního dvora EU (zejm. rozsudek ve věci C-490/20 Pancharevo), takže fakticky nepřináší nic zásadně nového. |
Toto nařízení nepodpořím, jelikož podpořím bezpodmínečný respekt k výlučné kompetenci členských států v morálně-kulturních otázkách, zejména pak těch souvisejících s rodinou. Je třeba, abychom si v těchto otázkách zachovali právo veta pro jednotlivé státy a každý si toto rozhodl sám. |