Ministr Plaga a jeho změny ve školství

Ještě jednou Vám moc děkuji za Vaše dopisy panu premiérovi. Je možné, že ho minimálně samo množství dopisů, z nichž každý je Váš osobní, zaujme tak, aby státem řízené, upírání otce dětem více promyslel. A neodbyl ho jen povrchním – vždyť je to jedno, už teď otcové u mnoha dětí chybí. Ano, otcové chybí a to je špatně. Takový stav nechceme přece prohlubovat, ale naopak hledat jeho řešení. I my své návrhy panu premiérovi rádi představíme. Není to marginální problém, jde o důležitý princip, vzkaz společnosti, že na otcích (stejně jako na matkách) moc záleží. A s každou absencí rodičovské osoby se každé dítě musí vyrovnávat. Některé to možná zvládnou poměrně „dobře“. Ale proč naše děti trpí tak nadměrně duševními problémy? Není ta příčina právě i tady, v rozpadech či absenci vztahů jejich rodičů? Nad tím je potřeba se zamyslet.

Jedno z řešení, které ovšem nevyklíčí hned, je také změnit naše vzdělávací programy. Jak víte, revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) za minulé vlády dopadla tragicky. Naše i Vaše připomínky nebyly vůbec zohledněny. Národní pedagogický institut (NPI) si vůbec nepřipouštěl, že by něco mohlo být špatně a hájil i ty největší ideologické lapsy. Trpělivě jsme čekali, kdy přijde nějaký obrat. Na nedávném jednání parlamentního školského výboru ministr Plaga (ANO) představil změny RVP. Ty se mají odklonit od ryze kompetenčního kurikula ke kurikulu znalostně-kompetenčnímu. A představil také novou ředitelku NPI. To lze vnímat jako náznak určitého odklonu od předchozího směřování, byť jde podle našeho názoru zatím jen o malý krok, který sám o sobě stačit nebude.

V následné debatě poslanců se také diskuse stočila k tomu, zda čistě kompetenční kurikulum nezvyšuje rozdíly mezi jednotlivými školami a negeneruje nerovnosti mezi žáky. Stejná kvalita vzdělávání na základních školách je tak bez jasného učiva nedosažitelnou iluzí. Tu může garantovat hlavně jednotné učivo, tedy návrat k osvědčeným osnovám. Jak zaznělo od některých poslanců, po tomto kroku volá velká část pedagogické veřejnosti, a my se k tomuto hlasu dlouhodobě připojujeme. Lze bezesporu učit moderně, ale zároveň přehledně a jasně.

Součástí takového pevného základu by měly být i oblasti, které dnes v kurikulu citelně chybí. Dříve je, se všemi svými nedostatky, přirozeně zastávala rodinná výchova. Ta žákům otevírala okruhy potřebné pro reálný život. Od finanční gramotnosti až po přípravu na manželství a rodičovství. A to nutně, dnes dospívající generace, potřebuje ve škole znovu slyšet. Rodina není samozřejmost a její společenská nenahraditelnost musí mít ve školních plánech své pevné místo. Místo toho mají dnes do škol stále volný přístup různé externí organizace, které pod záminkou primární prevence leckdy přinášejí vlivy jdoucí skrytě proti rodině.

Přátelé, moc Vám děkuji za všechnu Vaši aktivitu vzhledem k ochraně práv dětí na matku a otce. Žádný jeden e-mail není bezvýznamný a SPOLEČNĚ můžeme dokázat velké věci. Kdo by nám kdy věřil, když jsme s malou Aliancí pro rodinu, jen s příspěvky od jednotlivých dárců, bez korporátní a mediální podpory začínali, že se nám podaří tolik věcí? Tomu se říká skutečná občanská společnost. Pojďme společně i nadále cestou pokoje a pravdy

V úctě a s přáním dobra Vám všem

Jana Jochová

předsedkyně Aliance pro rodinu, z.s.

P.S.: V tomto týdnu jsem se také účastnila pohřbu ženy, paní Michaely Freiové, která mi byla v mojí činnosti velkým vzorem. Ve své praxi se stejně jako v mnoha svých textech věnovala rodinné politice a předvídala, že přijde to, v čem žijeme dnes. Tady si můžete přečíst její výstižný nekrolog. Světlo věčné ať ji svítí, ať odpočívá v Pokoji! Z jejího díla jsem doma našla ještě několik sborníků ve více kusech, takže pokud by někdo chtěl, mohu mu je darovat (týkalo by se to cca pěti z vás, kdo mi napíší jako první).