Analýza: Politické školení žákovstva

Ministr Bek (STAN) představil revizi rámcových vzdělávacích programů (penzum učiva, které má každá škola žáky učit). Ty současné jsou dle mnoha odborníků zastaralé. Co se tedy mají žáci naučit? A kdo revizi dlouhodobě připravoval? Bylo to ministerstvo školství nebo již moc výkonnou ovládají neziskovky? A kdo to všechno platí? Na vše odpovím v následující analýze.

Než přistoupím k popisu, jak dochází k vypracování revize rámcových vzdělávacích programů, dovolím si jen pár postřehů o stavu českého školství v mezinárodním srovnání. K tomu lze sáhnout po zprávě státní instituce k tématu nanejvýš povolané, České školní inspekce, která vypracovala Národní zprávu PISA 2022. Zajímavé je, že navrhovaná revize rámcových vzdělávacích programů ani jeden z problematických bodů popsaných Českou školní inspekcí výrazně nezlepšuje, některé mají potenciál je ještě prohlubovat. Zato ale bude nově obsahovat ideologický balast progresivismu a klimaalarmismu.

Výchozí stav českého školství? Ne úplně radostný

Vzdělanost českých žáků ve svém celku nevzkvétá. Existují enormní rozdíly ve výsledcích, kterých žáci napříč zemí dosahují. Úspěch českých žáků se také výrazně odvíjí od rodinného zázemí, což je výrazně spojeno taktéž s výběrem konkrétní školy. To vše plasticky popisuje Národní zpráva PISA 2022.¹

Ta obsahuje shrnutí a výsledky českých patnáctiletých žáků v mezinárodním šetření PISA (Program pro mezinárodní hodnocení žáků v rámci OECD), které pravidelně provádí mezinárodní šetření výsledků žáků v totožném věku ve třech oblastech gramotnosti, čtenářské, matematické a přírodovědné.

V roce 2022 jsou na tom čeští žáci ve srovnání s ostatními zeměmi stále nadprůměrně, a to ve všech třech oblastech testovaných gramotností. Zároveň celkové nadprůměrné výsledky obsahují i horší zprávy.

Zdroj: Národní zpráva PISA 2022

Ačkoliv je celková čtenářská gramotnost českých žáků v průměru 17. nejlepší na světě, již 10 let se českému školství nedaří posunout pětinu žáků, jejichž nedostatečné čtenářské dovednosti (pod úrovní 2) jim mohou bránit v efektivním řešení každodenních situací, které vyžadují čtení a porozumění textu.² Tito žáci budou v dospělosti skutečně snadnou kořistí různých finančních šíbrů a o jejich pracovní uplatnění můžeme mít také poněkud obavy.

Zdroj: Národní zpráva PISA 2022

Matematická gramotnost českých dětí v posledních 20 letech výrazně klesla. Ta padá i v jiných zemích, což nás ale nemá uklidnit. Ne ve všech klesá, jsou naopak země, kde již předchozí vysoká úroveň narůstá (Singapore, Čína, Taiwan, Hong Kong, Japonsko a Jižní Korea).³

Naopak ve čtenářské gramotnosti jsou na tom v ČR chlapci o 29 bodů hůře než dívky, což je dle Národní zprávy PISA i v mezinárodním srovnání nadprůměrný rozdíl.

Zároveň v ČR úspěch ve vzdělávání je výrazně propojen se socioekonomickým zázemím, kam se dítě narodí. „Výsledky PISA 2022 ukazují, že 22 % rozdílů ve výsledcích českých žáků v matematické gramotnosti může být vysvětleno variabilitou v jejich sociologickém zázemí. V mezinárodním srovnání se jedná o čtvrtou nejvyšší hodnotu.”⁴

ČR také dosahuje nadprůměrných rozdílů ve výsledcích mezi školami. V rámci EU jsme v matematické gramotnosti sedmí v největších rozdílech mezi školami, v rámci OECD devátí (49 %, průměr OECD je 32 %).

Rozdíly ve výkonech žáků jsou v ČR enormní. Na tuto skutečnost autoři revize rámcových vzdělávacích programů reagují zavedením široké míry autonomie, snižováním nároků, která může vést k ještě většímu prohloubení těchto rozdílů, které již v ČR za současného stavu přetrvávají.

Revize rámcových vzdělávacích programů byla schválena vládou Andreje Babiše v roce 2021. Vláda ji schválila jako součást Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. To bylo také naposledy, kdy měla vláda jako celek možnost ovlivnit směřování revize rámcových vzdělávacích programů.

Modelové školské vzdělávací programy mají podstatně větší dopad než rámcové vzdělávací programy. Důvod je prostý. Drtivá většina českých škol převezme ty připravené prostřednictvím Národního pedagogického institutu ministerstvem školství. Mají jistotu, že naplní, co chce ministerstvo a zákon. A mají to bez práce.

Revize programů byla schválena vládou na velmi obecné úrovni jako opatření č. 2. Totožný dokument obsahuje navazující opatření č. 3. To zavazuje MŠMT vytvořit k revidovaným rámcovým vzdělávacím programům metodickou podporu formou vytvoření modelových školských vzdělávacích programů. Ty jsou ze zákona povinnou náležitostí každé základní školy i gymnázia a praktickým důkazem o naplňování rámcových vzdělávacích programů pro ministerstvo a rodiče žáků.

Modelové školské vzdělávací programy mají podstatně větší dopad než rámcové vzdělávací programy. Důvod je prostý. Drtivá většina českých škol převezme ty připravené prostřednictvím Národního pedagogického institutu ministerstvem školství. Mají jistotu, že naplní, co chce ministerstvo a zákon. A mají to bez práce.

Je podezřelé, že modelové školské vzdělávací programy dosud nebyly představeny jako součást jednoho balíku společně s navrženým rámcovými vzdělávacími programy. Ačkoliv u obou opatření byl vládou určen totožný termín, a to do roku 2023. ⁵

Toto vzájemné oddělování kompaktních a navazujících částí nemůže přinést nic dobrého.

S potřebou revidovat RVP souhlasí pouze ⅓ učitelů, ⅔ jsou proti.

A jaký k revizi RVP mají postoj samotní kantoři, kteří k tématu mají asi nejvíce co říct? S potřebou revidovat RVP souhlasí pouze ⅓ učitelů, ⅔ jsou proti.⁶ Proč prostě potřebujeme stále jen něco modernizovat? Nestačí se zaměřit jen na to, v čem selháváme? A taky proč vědomě MŠMT brání zřizování většího množství škol s odůvodněním na dostatečnou kapacitu spádových škol, i když nové školy mají dostatečný zájem ze strany rodičů?

A proč revize RVP neřeší nikdy nedořešený problém, co s nepřizpůsobivým žákem do 15 let s nevychovanými a neústupnými rodičI?

Samotným problematickým bodům revize rámcových vzdělávacích programů se nevěnuji. Ty už byly aspoň částečně mediálně pokryty, například Jiřím Peňásem v Týdeníku Echo, kolegou Davidem Florykem v tomto článku nebo naší předsedkyní Janou Jochovou v tomto článku. Naopak se chci detailněji věnovat okolnostem vzniku, celého procesu a vybraným osobám, které se na procesu vzniku revize podíleli.

A kdo jsou ti, kdo revizi rámcových vzdělávacích programů konkrétně připravili, ovlivnili a zaplatili?

Woke aktivisté privatizující české školství

Jedním ze tří průřezových témat revize rámcových vzdělávacích programů je wellbeing, tedy procesy na prevenci negativních vztahů mezi spolužáky, zlepšení psychohygieny a čelení depresím a různým jiným negativním vlivům. Hlavní architektou wellbeingu v rámci revize je Lenka Felcmanová.

Felcmanová působí v oficiální pracovní skupině Národního pedagogického instititutu k průřezovým tématům.

U Lenky Felcmanové se na chvíli zastavíme, jelikož její působení v pracovní skupině plasticky ukazuje, jak exekutiva výrazně ztrácí iniciativu, kontrolu a vliv nad směřováním revizí rámcových vzdělávacích programů na úkor dobře zasíťovaných neziskovek mimo oficiální struktury ministerstva a je štědře financována z různých zdrojů.

Lenka Felcmanová je členkou pracovní skupiny pro průřezová témata jako zástupce České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ta se v mezičase přejmenovala na Society for All).

U Lenky Felcmanové se na chvíli zastavíme, jelikož její působení v pracovní skupině plasticky ukazuje, jak exekutiva výrazně ztrácí iniciativu, kontrolu a vliv nad směřováním revizí rámcových vzdělávacích programů na úkor dobře zasíťovaných neziskovek mimo oficiální struktury ministerstva a je štědře financována z různých zdrojů.

Tu v minulosti spoluzaložila s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a společně se jim podařilo prosadit inkluzi do českého školství za takových podmínek, že se české školství z toho otřásá v základech dosud.

Profil spoluzakladatelky Společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV, přemenovaná na Society for All)
Kláry Šimáčková Laurečníkové

Klára Šimáčková v současnosti působí jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva na Úřady vlády a zároveň je náměstkyní ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN). Klára Šimáčková v minulosti neúspěšně kandidovala za Zelené do Poslanecké sněmovny se svými přáteli (na stejné kandidátní listině byl například Czeslaw Walek nebo Lucia Zachariášová, oba angažující se v iniciativě Jsme fér prosazující redefinici manželství). Proč to říkám? Šimáčková využívala své pozice a vlivu k prosazení redefinice manželství v ČR. Ale nejen to.

Klára Šimáčková Laurenčíková se spolupodílela na zásahu proti vydání knihy Abigail Shrirerové o transgenderu s názvem Nevratné poškození. Požadovala po Univerzitě Karlově postih doc. Weisse za jeho vyjádření na adresu transgender osob. Taktéž veřejně kárala a urážela senátory za to, že nehlasovali tak, jak si tato úřednice představovala o tzv. Istanbulské úmluvě. To jen pro dokreslení uvažování spoluzakladatelky České společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Na závěr jen taková kuriozita. Paní Šimáčková připravila a prosadila inkluzi pro celou zemi, aby si poté s manželem založila soukromou základní školu se zavedeným školným.

Felcmanová je vystudovanou speciální pedagožkou a tématu wellbeingu se věnovala velmi intenzivně. Její výstup je v souvislosti s wellbeingem přímo citován. ⁷

A proto je užitečné se podívat na metodiku o wellbeingu pro základní školy, kterou přiravila se svou vlastní neziskovou Českou společností pro inkluzivní vzdělávání (dnes již Society for All) prezentovanou pod zkratkou RRRR. Tu zaplatil jeden z hlavních donorů Society for All, grant od fondů Evropského hospodářského prostoru (společné fondy Islandu, Lichtenštejnska a Norska), číslo projektu ZD-MGS1-020. ⁸

Připravená metodika Felcmanovou do toho jde v rámci wellbeingu pro žáky 1. Třídy ZŠ poněkud zostra: Aktivity ve třídě mohou žákům pomoci prozkoumat vlastní genderovou identitu, zpochybnit stereotypy a naučit je, aby si vážili rozmanitosti a rozdílů a respektovali je.“⁹ Při hře má učitel vést k následujícímu: „Žáci identifikují aktivity, které mohou chlapci i dívky dělat doma i ve škole bez ohledu na gender.“.¹⁰

Aktivity ve třídě mohou žákům pomoci prozkoumat vlastní genderovou identitu, zpochybnit stereotypy a naučit je, aby si vážili rozmanitosti a rozdílů a respektovali je.
Metodika RRRR pro žáky 1. třídy ZŠ

Metodika RRRR připravená Lenkou Felcmanovou se zvyšujícím se věkem žáků přitvrzuje: Žáci 6. a 7. tříd jsou seznámeni s lidskými právy a lidskoprávními dokumenty. V kapitole 5 s názvem O lidských právech nechybí odkaz na Rezoluci OSN o sexuální orientaci a genderové identitě z roku 2014 a dává ji na stejnou úroveň jako Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN. Ve výčtu chybí například Evropská úmluva o lidských právech, ale především Listina základních práv a svobod. Ale to je pochopitelné, jelikož se v ní nenachází pojem genderu… Nevadí, že je součástí ústavního pořádku ČR. Materiál je opatřen tipem pro učitele: „Snažte se, aby si žáci uvědomili, že respektování práv druhých je stejně důležité jako prosazování vlastních práv.”

Toto heslo autorky české adaptace Felcmanová a spol. jaksi nejsou schopné dodržet u výslovně zmiňované pasáže věnované homofobii, která je definována natolik široce, že do ní spadají i žáci, kteří nesouhlasí s politickými požadavky gayů a leseb na uzákonění stejnopohlavního manželství ačkoliv osobní život homosexuálů nemají potřebu jakkoliv řešit: „Pojem homofobie značí obavu z osob, které se vymykají tradičním genderovým normám, v současné době zejména osoby spadající do komunity LGBTQ+. Homofobie je charakteristická pocity odporu, nepřátelství až nenávisti a často je základem odmítajícího a zraňujícího chování vůči homosexuálním, bisexuálním a transsexuálním osobám (Smetáčková, Braun, 2009)”.¹¹

O bídě a smutku ideového vidění společnosti svědčí samotné názvy kapitol.

Zdroj: Metodika RRRR pro 6. a 7. třídy ZŠ

Například Kapitola Pozitivní vztahy podkapitola Mocenské vztahy, kdy se snaží navozením hry na robota a ovladač ukázat, že se nesmíme stát osobami ovládanými a submisivními. Jen je otázkou, jak taková hra přinese respektování hierarchie a respektování pokynů učitele ve výuce.
Mistrovským kouskem je ovšem RRRR metodika pro žáky 8. a 9. tříd, Kapitola 5 Pozitivní a negativní využití moci, která je jako definovaná ideologií woke: „Ve stejných dvojicích budou žáci pracovat na seznamu věcí, které ovlivňují moc, kterou lidé mají (může to být bohatství, věk, zaměstnání, přátelé, pohlaví, etnická příslušnost, sexuální orientace, jazyk, náboženství, velikost, síla, popularita, dovednosti, znalosti, majetek). Vysvětlete, že ve společnosti mají některé skupiny obyvatelstva větší moc než jiné, protože svět upřednostňuje jejich potřeby nebo identitu nebo mají lepší přístup ke zdrojům a službám. Které skupiny to jsou? Vysvětlete, že

výraz privilegium znamená, že některé skupiny mají ve společnosti výhodnější postavení než jiné:

Muži mají výhodnější postavení než ženy (svět práce vychází z modelu muže, který vydělává peníze).
Osoby bez tělesného postižení mají výhodnější postavení než osoby s tělesným postižením
(např. přístup do budov, dopravních prostředků
a konstrukce nábytku předpokládají, že všichni jsou bez tělesného postižení a vybavení pro osoby s tělesným postižením je spíše výjimkou než pravidlem).
Bohatí mají výhodnější postavení, než chudí (mají lepší přístup ke vzdělání, volnočasovým aktivitám, práci, dopravě, zdravotní péči, bydlení a přírodním zdrojům).
Náboženská většina má výhodnější postavení než menšina (uznávají se spíše její náboženská pravidla nebo se slaví její svátky).
Městský člověk má výhodnější postavení než venkovský (např. přístup ke zdravotním službám, vzdělávání, volnočasovým aktivitám).
Heterosexuálové mají výhodnější postavení než lidé, které přitahují osoby stejného pohlaví (např. možnost uzavřít manželství, problémy na pracovišti atd.).

Upozorněte na to, že příslušníci privilegovaných skupin mají tendenci svá privilegia nevnímat, protože jim připadají normální nebo přirozená. Lidé z méně privilegovaných skupin však nerovnost nebo nespravedlnost vnímají a uvědomují si, co pro ně nefunguje nebo není
k dispozici (např. nemohu vyjít do schodů; mého partnera mí kolegové neberou; nemohu si dovolit určité služby nebo k nim nemám přístup; nemohu mít dítě a zároveň kariéru; nesmím jíst vepřové maso – např. muslimové, židé – ale ve škole se na slavnosti opékají vepřové klobásy).”¹²

Obzvláště kvalitní a výborně sedící na české reálie je příklad o náboženské většině. Tím je asi v českém kontextu myšlen svátek pálení čarodějnic a silvestr, jelikož většina obyvatelstva v ČR je bez vyznání, tudíž je převažujícím náboženstvím ateismus, případně sekulární státní svátky.

Ne, to je opravdu jen humor, který se z woke ideologie dělá sám.

V rámci metodických podkladů je sešit s názvem Důkaz lásky nebo násilí doplňující dánský film Všude dobře doma nejlíp. Sešit redukuje vztahy mezi muži a ženami na mocenský souboj a je důkazem přepjatého a radikálního feminismu: „Gender představuje soubor vlastností, očekávání a chování, které přisuzujeme ženám a mužům. Z toho pramení rozdělení moci ve společnosti, ale i v rodině.”¹³

Zdroj: A5 sešit Důkaz lásky nebo násilí? Society for All

Paní Felcmanová je výrazně ovlivněna woke ideologií, kterou pak může díky svému členství v oficiálním pracovní skupině servírovat prostřednicvím revidovaných rámcových vzdělávacích programů do hlav všech českých dětí.

Felcmanová se stala členkou oficiální pracovní skupiny při Národním pedagogickém institutu za svou organizaci Society for All (dosud je její místopředsedkyní) a z titulu členství v projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ byl spoluzaložen Felcmanovou organizací Society for All a výše zmíněným NF Eduzměna, Asociací krajských vzdělávacích zařízení, Asociací ředitelů základních škol, Českou radou dětí a mládeže a Národní sítí Místních akčních skupin ČR a organizací SKAV.

V rámci projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ vedla Felcmanová pracovní skupiny k tématu wellbeing.
A kdo tento projekt financuje? Nadace České spořitelny, RSJ Foundation, Porticus, Nadace Lilie a Karla Janečkových, Nadace Blíž k sobě, Nadace ČEZ a Nadační fond Kladné nuly.¹⁴

O financování, personálním napojení aktivistů a různých organizací v oficiálních pracovních skupinách Národního pedagogického institutu níže. Ne všechno se vešlo do psaného textu a ne všem souvislostem jsem se věnoval v textu. Pro dokreslení přikládám k následující analýze i grafické zpracování souvislostí o personálním a finančním propojení.

Privatizace školství vybranými neziskovkami, platí čeští miliardáři a banka

Překvapivě lobbing a revizi rámcových vzdělávacích programů provádělo velmi omezené množství lidí a organizací, které se vzájemně propojují v jiných projektech. Ve zkratce lze říci, že nejčastějším financiéry „reforem” je Nadace České spořitelny, Nadace RSJ Libora Winklera, Nadace Blíž k sobě, kde ze zakladatelů je nejznámější Martin Vohánka (zakladatel společnosti Eurowag, spoluzakladatel Deníku N v ČR a sponzor kampaně prezidenta Pavla), Nadační fond Abakus (majitelé Avastu), Nadace Lilie a Karla Janečkových, Nadace Kladné nuly (Jan Brandejs), samozřejmě fond zemí Evropského hospodářského prostoru (Norské, Islandské a Lichtenštejnské fondy), finance EU. Vykonavatelem lobbingu a vytváření reforem skrze oficiální i struktury jsou pak známé firmy. Nadace Open Society Fund založená na počátku 90. Let Georgem Sorosem, Česká společnost pro inkluzivní vzdělávání, která se nedávno přejmenovala na Society for All (zakladatelkou je Klára Laurenčíková Šimáčková a Lenka Felcmanová), které prosadili v minulosti inkluzi do českého školství za takových podmínek, že se české školství otřásá v základech dosud. Pak také organizace EDUin, Nadační fond Eduzměna. A pak samozřejmě zastřešující organizace, které reprezentují část učitelů a ředitelů. Početně ovšem nejsou dostatečně reprezentativní vůči celku. Učitelská platforma sdružuje cca 1,1 % učitelů ZŠ, Asociace ředitelů základních škol České republiky zase zastupuje 900 ředitelů základních škol.

NPI vytvořilo několik pracovních skupin:

V této analýze se budu věnovat pouze následujícím koncepčním pracovní skupinám:

Tvůrčí koncepční skupina a širší konzultační skupina ke koncepčním tématům je složena z relativně pestré skupiny lidí.
Pracovní skupina pro klíčové kompetence a gramotnosti
Pracovní skupina pro průřezová témata

Manažerkou celé revize RVP v rámci Národního pedagogického institutu je pověřena Kateřina Lichtenberková. Ta v minulosti pracovala pro společnost Scio. Poté byla na mateřské a vrátila se na Národní ústav pro vzdělávání, který se přejmenoval na Národní pedagogický institut ČR a od roku 2022 je manažerkou projektu revizí rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělání. Z tohoto titulu je členem Tvůrčí koncepční skupiny.

Členové širší konzultační skupiny ke koncepčním tématům:

Hana Chalušová, zástupkyně neziskovky Fórum rodičů. Fórum rodičů je neziskovka založená manžely Chalušovými, Hana Chalušová podle dle informací na webových stránkách mluvčí zapsaného spolku,¹⁵ jehož IČO nelze na oficiálním webu zjistit. O jejím manželovi Petrovi Chalušovi bude ještě řeč v následující koncepční pracovní skupině pro průřezová témata. Fórum rodičů je v totožné konzultační skupině zastoupena ještě jednou, a to Petrem Koldinským.

Jindřich Kitzberger, na webu Národního pedagogického institutu uveden popis jako vedení školy, což je nepochybně pravda. Zároveň ale již není uvedeno, že zároveň členem odborné rady Nadačního fondu Eduzměna.¹⁶

Nadační fond Eduzměna není bezvýznamná organizace. Zakládající organizace Nadačního fondu Eduzměna (NF Eduzměna) jsou Nadační fond Abakus, Nadace České spořitelny, Nadace Lilie a Karla Janečkových a Nadace Open Society Foundation.¹⁷

Na úvod pojďme k personálnímu propojení se STAN prostřednictvím Ivana Langra (člen odborné a správní rady NF Eduzměna), který je náměstkem primátora Liberce za Starosty pro Liberecký kraj. Druhou osobou je ministerský úředník MŠMT Jaromír Beran, člen odborné rady Nadačního fondu Eduzměna a zároveň bývalý náměstek ministra školství, v současnosti zástupce vrchního ředitele klíčové sekce pro vzdělávání a mládeže.¹⁸ Ve volební období Poslanecké sněmovny v letech 2010 až 2013 byl asistentem některého z poslanců zvolených za STAN. V současnosti je také členem Aspen Institutu v ČR.

Ve správní radě NF Eduzměna spoluzakládající organizaci Nadaci Open Society Fund zastupuje její ředitelka Martina Břeňová.

Kateřina Šaldová je předsedkyní správní rady NF Eduzměna a zastupuje dalšího zakladatele, Nadační fond České spořitelny. Největší česká banka Česká spořitelna vlastněná rakouskou mateřskou bankou ERSTE je v oblasti změn v českém školství mimořádně aktivní. Například ve spolupráci s Aktuálně.cz revizi rámcových vzdělávacích programů se snaží mediálně krýt záda. Otázkou je, jak moc úspěšně.

Zdroj: Aktuálně.cz

Zároveň má ve svých řadách nadace náměstka ministra školství Jiřího Nantla (člen expertního týmu).¹⁹ Ve správní radě Nadace České spořitelny působí Pavel Doleček, bývalý prorektor Univerzity Karlovy, působil také jako náměstek ministra MŠMT pro řízení sekce vysokého školství. V současnosti působí jako náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace.

Zástupce Nadace České spořitelny Kateřina Šaldová je pozoruhodná osobnost, více o jejím profilu se lze dočíst přímo na oficiálních webových stránkách NF Eduzměna: „Kateřina Šaldová je od května 2020 programovou manažerkou Nadace České spořitelny. Dlouhodobě se věnuje systémové změně nerovností ve společnosti. Studovala sociologii a mediální studia na Karlově Univerzitě v Praze a na Univerzitě New Jersey ve Spojených státech amerických. Dříve pracovala na genderových tématech v Sociologickém ústavu AV ČR a posledních deset let budovala českou pobočku Amnesty International, kde vedla komunikační a poté advokační oddělení.“ ²⁰

Amnesty v ČR v posledních letech lobuje a vede kampaň za ratifikaci Istanbulské úmluvy. V roce 2017 (tedy v době, kdy měla toto téma měla s velkou pravděpodobností na starost právě Šaldová) Amnesty spoluzakládala lobbistickou iniciativu Jsme fér s cílem redefinovat manželství.

Nadace České spořitelny má ve svých řadách (člen správní rady) dalšího svého bývalého člena správní rady Amnesty International a Nadace Vodafone, a to v osobě Petra Vítka.²¹

Další členy širší konzultační skupiny ke koncepčním tématům jsou Pavel Palička a Jana Střihavková, kteří zastupují Učitelskou platformu.

Učitelská platforma (organizace sjednocující 1761 pedagogických pracovníků (k roku 2023),²² v regionálním školství působilo v roce 2023 v přepočtu na plné úvazky 157 000 učitelů, organizace tedy zastupuje 1,1 % všech učitelů, to nicméně nebránilo této zájmové skupině vytvořit etický kodex učitele (platformu podporuje Nadace České spořitelny,²³ spolupracuje s Nadací Open Society Fund²⁴, podporuje wellbeing publikováním infografik, spolupracuje s organizací EDUin, s kterou pořádá akci Učiteling, projekt financuje Nadace České spořitelny, RSJ, Člověk v tísni, na lobbingu spolupracuje s organizací Frank Bold (zakládající organizace podporovala od jejich počátku právě Nadace Open Society Fund)²⁵, jež je zastřešující organizací několika lobbingových neziskovek, nejznámější je Rekonstrukce státu, s kterou vypracovala agendu Domácí úkoly, které mají být předloženy před volbami kandidujícím politikům,²⁶ podporuje vznik Středního článku, ten je dále rozpracováván v rámci projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+).²⁷

Petra Keprtová v širší konzultační skupině ke koncepčním tématům zastupuje iniciativu SKAV Úspěch pro každého. Tu založili následující organizace: Stálá konference asociací ve vzdělávání , z. S. (SKAV), Pomáháme školám k úspěchu o.p.s., EDUin, o. p. s., Centrum současného umění DOX a MŠMT.²⁸ Organizace EDUin a SKAV jsou nejaktivnější. Finančně je SKAV i EDUin podporován opět Nadací České spořitelny, RSJ Foundation Libora Winklera, Nadací Blíž k sobě (Martin Vohánka, Petr Husák, Hana Hradská a Šimon Petr), filatropickým holandským vehiklem Porticus, Nadačním fondem rodiny Orlických a Nadací Lilie a Karla Janečkových. Organizaci EDUin ještě navíc finančně podporují EHS fondy skrze Active citizens fund (EHS fondy Islandu, Lichtenštejnska a Norska), generálním finančním partnerem je organizace Livesport Martina Hájka a Jiřího Mareše,²⁹ (ti byli zároveň sponzory volební kampaně prezidenta Pavla)³⁰ výše zmíněný Nadační fond Eduzměna (ten sídlí mimo jiné na stejné adrese jako samotný EDUin, Nadační fond Kladné nuly (zakladatel investor Jan Brandejs), Nadace ČEZ a Nadační fond Abakus (nadační fond zakladatelů Avastu). Petra Keprtová je taktéž členkou správní rady Partnerství pro vzdělávání 2030+.³¹ O této organizaci již byla řeč výše v souvislosti s Lenkou Felcmanovou a její Society fof All.

V rámci širší konzultační skupiny pro klíčové kompetence (oponetkou této pracovní skupiny byla doc. Irena Smetáčková, pedagožka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která se zabývá psychologií genderu. S pojmem gender seznamuje i dětí prostřednictví ČT Edu. Občas svými postřehy dokonce překvapí i samotného dospělého moderátora pořadu.)³² je členkou Zuzana Žaloudková, členka Učitelské platformy, která byla již popsána výše.

V poslední pracovní skupině, pracovní skupině pro průřezová témata je zastoupen Petr Chaluš, odborný pracovník NPI, ale zároveň zakladatel organizace Fóra rodičů, které u jeho jména uvedeno na oficiálním webu vůbec není. Pan Chaluš je registrovaným příznivcem Pirátské strany a za Piráty a v roce 2018 kandidoval v senátních volbách.³³ Je nepochybně pravdou, že stranická afiliace nemá být v zásadě překážkou, pokud by takto benevolentní přístup byl aplikován na všechny, což nepochybně neodpovídá realitě. Zároveň je otázkou, zda je v rámci pracovní skupiny pluralitně zastoupeno více proudů politického spektra.

V totožné pracovní skupině taktéž figuruje Lenka Felcmanová, speciální pedagožka a spoluzakladatelka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, kterou založila společně s další speciální pedagožkou Klárou Šimáčkovou Laurečníkovou byla již řeč výše.

Závěr

Paní Felcmanová a mnozí další experti jsou výrazně ovlivněni woke ideologií, kterou servírují pomocí různých vehiklů a iniciativ, platforem do obsahu rámcových vzdělávacích programů. Chceme aby si tyto osoby prosáklé ideologií zprivatizovali české školství a ovlivňovali touto ideologií i naše děti?

Já určitě ne. Co vy? Je na čase, aby se občanská společnost probrala. Nejen ta profesionální občanská společnost, která na to bere dotace. Ale ta skutečná.

Na závěr jen taková drobnost. Revizi rámcových vzdělávacích programů řeší mnoho neziskových organizací a různých iniciativ (o jejichž reprezentativním zastoupení většiny škol a učitelů lze úspěšně pochybovat). Ale co samotní učitelé?

A jaký k revizi RVP mají postoj samotní kantoři, kteří k tématu mají asi nejvíce co říct? S potřebou revidovat RVP souhlasí pouze ⅓ učitelů, ⅔ jsou proti.³⁴ Proč prostě potřebujeme stále jen něco modernizovat? Nestačí se zaměřit jen na to, v čem selháváme? A taky proč vědomě MŠMT brání zřizování většího množství škol s odůvodněním na dostatečnou kapacitu spádových škol, i když nové školy mají dostatečný zájem ze strany rodičů?

A proč revize RVP neřeší nikdy nedořešený problém, co s nepřizpůsobivým žákem do 15 let s nevychovanými a neústupnými rodičI?

Už dost bylo privatizace českého školství profesionálními neziskovami ideologů.

Miliardářům a České spořitelně nechci radit, co mají dělat s vlastními penězi. Ale možná by si mohli udělat drobný audit toho, jestli jejich peníze jdou skutečně na to, co chtějí. Nebo jestli si z nich někdo nedělá jen dojnou krávu na budování utopického woke světa. Anebo jestli toto opravdu chtějí, pak máme vážný problém.