Strategické materiály Evropské komise zůstávají často mimo zájem národních mainstreamových médií. Jinak je tomu v případě  Strategie LGBTIQ+ rovnosti pro roky 2026 – 2030 (Strategie) vydané Evropskou komisí. Média zaujala pasáž věnující se úřední změně pohlaví, kde Komise uvádí, že podporuje změnu pohlaví, která nebude vázána na lékařskou diagnózu, ale spíše na pohlavní sebeidentifikaci bez omezení věku (tedy i na děti). Když se z toho stalo téma, Stálé zastoupení Evropské komise v ČR začalo tento výklad mohutně popírat.

Proto se pojďme podívat, co přesně je obsahem Strategie na straně 15:

„Požadavky na právní uznání pohlaví se v jednotlivých členských státech značně liší. Zatímco řada členských států přijala modely založené na sebeurčení, jiné ukládají lékařské postupy, které podle Evropského soudu pro lidská práva mohou porušovat lidská práva(41). Komise bude usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem podpořit rozvoj postupů právního uznání pohlaví založených na sebeurčení, které nejsou omezeny věkem.” (vlastní překlad z anglického originálu)

Stálé zastoupení reagovalo velmi důrazně a popírá vlastní slova:

Jak uvedl komik a moderátor Luděk Staněk na svém profilu X: 

Pomáhat sdílet státům zkušenosti se změnou pohlaví bez ohledu na věk ROZHODNĚ NENÍ  prosazování politiky změny pohlaví bez ohledu na věk. Protože když někomu pomáháte sdílet zkušenosti, tak rozhodně neprosazujete tu agendu.  

Ano, Luděk Staněk to myslel ironicky. A Evropská komise si myslí, že jsme asi úplně nesvéprávní, pokud jim tuto „strategickou” komunikaci zbaštíme.

Komise popírá vědecké poznání ve jménu ideologie

Nejde jen o to. S touto kontroverzí korespondují další části Strategie, které se do veřejné debaty bohužel nedostaly. A ty záměr Komise vybarvují v ještě horším světle. Komise chce v rámci obhajoby ideologie cíleně zasahovat do svobodného bádání a cíleně bránit legitimnímu a relevantnímu způsobu přístupu odborné veřejnosti k osobám trpící genderovou dysforií (transgender osobám). Tento ideologický boj skrývá za hezké PR boje proti konverzním terapiím u LGBTIQ+ osob, které zní jako jedno velké nevědecké fuj.

Jenže právě součástí abecední zkratky jsou také transgender osoby. Pomiňme teď debatu o tom, že pokud příslušník jiného písmenka chce dobrovolně něco podstupovat, proč by mu v tom měla Komise bránit. Ale zpět k transgender osobám.

Co jsou konverzní terapie definuje dokument následovně: „Konverzní praktiky „jsou velmi škodlivé zásahy, které vycházejí z medicínsky nepravdivé představy, že LGBT[IQ+] lidé jsou nemocní, způsobují jim velkou bolest a utrpení a vedou k dlouhodobým psychickým a fyzickým škodám“ To se vztahuje i k osobám trpící genderovou dysforií (trans osobám). Tady nám ale vzniká přímý rozpor s legitimním přístupem, který je velkou částí odborné veřejnosti akceptován. Totiž, že k genderové dysforii je třeba přistupovat citlivě formou psychoterapie a obzvláště u mladistvých není vhodné aplikovat tzv. afirmativní přístup, jelikož s sebou nese nezvratná zdravotní poškození jedince, která již není možné napravit. Jedná se o typický příklad ideologického zásahu EK do vědeckého poznání a přístupu. Zcela bez ohledu na utrpení mnoha dětí a mladistvých. Jde o bezprecedentní ignoranci relevantních dat o prevalenci genderové dysforie a jejím sníženém výskytu u starších osob (po 18. roce věku výrazně klesá podíl osob trpících genderovou dysforií). 

V rámci této kapitoly EK uvádí následující: „Komise bude rovněž pokračovat v boji proti dalším škodlivým praktikám, jako je mrzačení genitálií intersex osob a nucená léčba transgender osob.“ To lze vykládat skutečně různě. 

EK a EU finančně podporuje aktivistické LGBTIQ+ neziskovky

Nechybí ani potvrzení, že bude EK i nadále finančně podporovat organizace bojující za práva LGBTIQ+ osob. Skoro se mi chce napsat – Money talks – tedy, že místo rozumu, vědy a práva, mluví peníze.

V ČR EK podporuje například aktivistickou organizaci Transparent, která aktivně lobbuje za snížení věku pro úřední změnu pohlaví a odstranění bariér pro . Transparent je finančně podporován finančními prostředky z EU zdrojů (projekty TRAIT a TRANSIT), je součástí většího projektu SWITCH, ve kterém je z ČR taktéž zastoupen Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), který překlápí do českého jazyka materiály světové organizace WPATH. Spolek Transparent se zúčastnil školení EPATH, regionální pobočky WPATH. Ta byla do kauzy WPATH Files vnímána jako expertní organizace prosazující afirmativní přístup k genderové dysforii. Na základě uniklých dokumentů z interní diskuse expertů WPATH se však ukázalo, že samotní autoři popírají veřejná stanoviska organizace (například na uniklém videozáznamu uvádí pochybnosti o informovaném souhlasu, který dávají děti pro zahájení hormonální léčby, blokátory puberty), stejně tak sdílejí obavy, zda jsou kompetentní dát informovaný souhlas jejich zákonní zástupci. 

Komise chce LGBTIQ+ pomáhat a chránit na sítích prostřednictvím nařízení o digitálních službách

Strategie dále obsahuje kapitolu přiznávající, že nařízení DSA jsou klíčová pro potírání nenávisti vůči LGBTIQ+ osobám, což může vést k cenzurním zásahům vůči legitimní kritice politické agendy LGBTIQ+ politických neziskovek. 

Strategie obsahuje zmínku o novém Kodexu chování zavazující velmi velké platformy (sociální sítě):

„Kodex chování pro boj proti nelegálním projevům nenávisti online + (dále jen „Kodex chování+“) kladně hodnocen Komisí a Evropskou radou pro digitální služby a začleněn do rámce zákona o digitálních službách, čímž byla poskytnuta odpověď také na doporučení evropského panelu občanů týkající se boje proti nenávisti ve společnosti. Platformy, které podepsaly kodex chování+, se zavazují zapojit se do spolupráce v rámci odvětví a do fór s účastí více zainteresovaných stran s cílem zlepšit prevenci proti nezákonným projevům nenávisti, včetně projevů vůči LGBTIQ+ osobám.”

Co aktualizovaný Kodex chování obsahuje? Nahlédněme do kapitoly s názvem Zvyšování povědomí, slušné chování na internetu a iniciativy zaměřené na protichůdné narativy:

„5.1 Vzhledem k tomu, že si signatáři uvědomují význam zvyšování povědomí o nenávistné rétorice a předsudcích a podpory bezpečnosti a slušného chování na internetu, budou i nadále podporovat nástroje a přístupy zaměřené na protichůdné a alternativní narativy, nové nápady a iniciativy, jakož i vzdělávací programy, které podporují slušné chování na internetu a kritické myšlení. Tyto nástroje a přístupy budou doplňovat iniciativy financované a podporované Evropskou komisí, například v rámci stávajícího programu Občané, rovnost, práva a hodnoty 5 a skupiny na vysoké úrovni pro boj proti nenávistným projevům a trestným činům z nenávisti.

5.2 Signatáři vynaloží maximální úsilí, aby poskytli informace o školeních, zdrojích a podpoře dostupných pro monitorovací reportéry a všechny relevantní organizace občanské společnosti, pokud jde o osvědčené postupy a způsoby využívání online platforem k realizaci vzdělávacích a osvětových kampaní.“ 

Komise se inspiruje ve svém ideologickém zápalu v USA, kde se od šílenství ustupuje

Ještě slunce skoro ani nezapadlo nad Strategií rovnosti pro LGBTIQ+ Evropské Komise (EK) pro roky 2020 – 2025, rozhodlo se v roce 2024 20 členských států (včetně ČR vedené dnes již dosluhujícím ministrem zahraničí Lipavským) vyzvat EK ministerskou deklarací k vytvoření pokračující strategie. A tak EK, jak avizovala již v roce 2024 Ursula von der Leyenová, zahájila práci na Strategii LGBTIQ+ rovnosti pro roky 2026 – 2030 (Strategie).

Průřezovými principem této Strategie je intersekcionalita, od které se například v USA dnes již masivně ustupuje. Intersekcionalitu jako ideologický konstrukt vytvořili krajně levicoví akademici v USA. Konkrétně tento pojem poprvé použila Kimberlé Crenshaw v roce 1989 a až v roce 2015 tento pojem pronikl do Oxfordského slovníku. Ten ji popisuje následovně: „propojená povaha sociálních kategorií, jako je rasa, třída a pohlaví, která vytváří překrývající se a vzájemně závislé systémy diskriminace nebo znevýhodnění.“ Intersekcionalita je tedy uznání, že každý člověk má své vlastní jedinečné zkušenosti s diskriminací a útlakem, a musíme brát v úvahu vše, co může marginalizovat lidi – pohlaví, rasu, třídu, sexuální orientaci, fyzickou schopnost atd.  

EK je v opisování od krajní americké levice velmi důsledná, neboť ve Strategii uvádí: „Bude se zabývat tím, jak kombinace sexuální orientace, genderové identity/vyjádření a pohlavních znaků s dalšími osobními charakteristikami nebo identitami, jako je pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení a věk, přispívá k jedinečným zkušenostem s diskriminací. Tímto způsobem doplňuje stávající a připravované iniciativy EU na podporu rovnosti pro všechny(8). Strategie dále zohledňuje, jak může geografická izolace tyto situace zranitelnosti ještě zhoršovat.”

Nelze nevidět jednu absurdní zvláštnost. Strategie si všímá disproporční úrovně násilí a nenávisti vůči LGBTIQ+ v EU a ve světě (přičemž ostentativně pomíjí jiné diskriminované skupiny, kupodivu každý trpí nějakou formou útlaku, když se na něj začne zaměřovat, říká se tomu budování kultury oběti), ačkoliv je to právě EU, která zajišťuje, oproti jiným částem světa nejvíce ochrany LGBTIQ+  osobám.

Jsem zvědav, kdy konečně těm všem obchodníkům s právy LGBTIQ+ osob, kteří neustále tlačí politickou agendu hojně financovanou bruselským establishmentem dojde, že oni sami jsou momentálně největšími nepřáteli všech LGBTIQ+ osob. Protože jen kvůli nim a jejich neustálému tlačení kulturních válek může na jejich akci vzniknout reakce. A ta se jim opravdu nemusí líbit.