V tom všem překotném politickém dění, jež se zmítá v gestech, heslech a silných slovech, bych Vám dnes ráda přinesla dobrou zprávu. Týká se postupné revize tzv. superdávky, jejíž náběh byl navíc odložen. Do této státní sociální pomoci byly bohužel bez rozvahy včleněny i přídavky na děti. To vzbuzovalo dojem, že rodiny s dětmi jsou pro stát sociální problém a zátěž. I to může přispívat k neochotě mladých lidí mít děti. Dobrým znamením tedy je, že se ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) snaží připravit nový prorodinný balíček, který má rehabilitovat tuto základní premisu prorodinné politiky. Že totiž rodina, potažmo děti, jsou základem naší společnosti, nikoliv sociálním problémem k řešení. Někomu se to může zdát jako nepodstatný krok. Jenže stát tím vlastně staví především pracující rodiče vícedětných rodin do úplně jiného světla. A u změny smýšlení a hodnotového nastavení společnosti to všechno začíná. Doufáme, že politické půtky brzo skončí a další podobná opatření nadstranického rázu ve prospěch rodiny budou následovat.

Dovolte mi také, abych Vás upozornila na tento text kolegy Floryka, jež se znova (i vzhledem k volbě dětského i „velkého“ ombudsmana, ke které se ještě budeme vracet) zaobírá problémem tzv. politických neziskovek a jejich působení „z veřejných peněz na veřejnost“.

V minulém týdnu zažily Spojené státy americké přelomový soudní spor. V něm dívka Fox Varianová, jež podstupuje detranzici, zažalovala svého psychologa a plastického chirurga za to, že ji jako mladistvou přiměli k odstranění zdravých prsou. S příslibem, že se tak „stane mužem“ a vyřeší se její genderová dysforie. Odškodné ve výši 2 milionů amerických dolarů za způsobenou újmu, související s poškozením zdravého organismu a detranzicí, otevřelo šanci tisícům dalších mladých lidí, kterým zideologizovaní zdravotníci podobně zasáhli do života. Tento problém se nevyhýbá ani naší zemi. Po zásahu Ústavního soudu nemáme v současné době tzv. úřední změnu pohlaví ošetřenou řádnými zákonnými podmínkami, ale jen metodickým pokynem ministerstva zdravotnictví, což staví lékaře do obrovské nejistoty. Vydávají totiž závažná stanoviska, protože úřední změna pohlaví stojí jen na jejich rozhodnutí a nemají jistotu, že se jednou jejich nespokojení klienti neobrátí proti nim.

Alarmující je v tomto ohledu také doporučení Rady Evropy z ledna tohoto roku, které zavazuje členské státy k úplnému zákazu tzv. konverzní terapie. Přičemž tato nově nezahrnuje jen snahy „přeučit“ menšinovou sexuální orientaci (s takovými násilnými neodbornými snahami také nesouhlasíme), ale rozšiřuje se i na genderovou identitu. To by pro psychologickou, psychoterapeutickou i lékařskou praxi mohlo v důsledku znamenat, že jakékoliv zpochybnění genderové identity jedince (i kdyby se třeba dítě identifikovalo jako jiná než lidská bytost – i takové případy existují) by bylo chápáno jako konverzní terapie. Jediným možným přístupem k takovýmto osobám by ze strany odborníka byl afirmativní, tedy striktně potvrzující přístup! Dovedete si představit tak hrubé porušení svobody odborné praxe a okleštění skutečné pomoci dětem a mladým lidem? To by v historii moderní medicíny nemělo obdoby, a proto je třeba toto doporučení odmítnout.

Milí přátelé, moc děkuji za všechnu Vaši pomoc a přeji Vám krásné, snad už brzo jarnější, dny.

S pozdravy,

Jana Jochová

předsedkyně Aliance pro rodinu, z.s.