Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

Vážení hosté,

Dovolte mi, abych jen ve stručnosti připomněla několik důvodů, proč podpořit ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy.

Podle nedávného výzkumu Masarykovy univerzity Současná česká rodina pouze 6 % respondentů souhlasilo s tezí, že manželství je zastaralá instituce, naopak 76 % respondentů nesouhlasilo. Nejedná se o nahodilý postoj.  Je to důsledek setrvalého trendu klesajícího přesvědčení, že manželství je zastaralá instituce (v průběhu sledovaných let od roku 2005 do roku 2021 počet klesl ze 13 % na výše zmíněných 6 %. Stejně tak roste nesouhlas z 68 % na výše zmíněných 76 %.[1] Největší pokles přesvědčení o zastaralosti manželství je nejsilněji zaznamenán u nesezdaných. I v nejmladší věkové skupině (18-27 let) si jen 11 % lidí myslí, že je manželství zastaralá instituce.[2]

Rozvodovost v ČR už 15 let klesá. Kohabitace jsou naopak méně stabilní než manželství.[3] Tato pozitivní data a obecná podpora manželství v české společnosti pravděpodobně korespondují s vysokou podporou naší petice za ústavní definici manželství. Tato petice, ačkoliv neměla žádnou masivní mediální podporu, je přesto stále aktivní a pořád nám chodí nové a nové podpisy. Naše petice je unikátní v tom, že máme přes 100 tis. podpisů v papírové podobě sesbírané napříč celou ČR, nejen ve městech, ale i v menších obcích.

Dovolte zároveň, abych připomněla, že veřejné mínění vůbec není proti takové změně, – v posledním výzkumu, kde zazněla otázka na ústavní definici manželství od výzkumné agentury NMS Market Research z loňského listopadu bylo pro ústavní definici 58 % dotázaných, přičemž nesouhlas projevilo pouhých 26 % dotázaných. Tedy otázka ústavní definice manželství společnost nijak nerozděluje a převažují důvody, proč ji přijmout. Už jen proto, jaké zde jsme slyšeli další  pozitivní výhody manželství, posílit prestiž této instituce ústavní definicí znamená vydat se v této nejisté době cestou stability a posílení základních lidských jistot. Zároveň ústavní definice manželství jako svazku muže a ženy neznamená, že se uzavírá možnost reformovat registrované partnerství a upravit ho tak, aby dávalo důstojné a vyhovující podmínky trvalému soužití stejnopohlavních párů.

V poslední době se také k žádosti přijmout ústavní definici manželství přidávají i  další skupiny lidí, jako jsou drobní živnostníci, učitelé a tady vidím i zástupce nově vzniklého spolku Pluralis, který vytváří alternativní komunitu LGBT lidí, kteří nechtějí, aby za ně mluvili pouze aktivisté sdružení ve Jsme fér, protože ano i tato menšina zdaleka není jednotná v tom, co skupina Jsme fér tady prosazuje. A ano jsou i lidé, kteří mají menšinovou orientaci či podstoupili změnu pohlaví, a přesto nemají problém přihlásit se k ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Dovolte mi, abych vás ujistila, že takových lidí znám čím dál víc.

V současné době už víme, že tato Poslanecká sněmovna není nakloněná redefinici manželství tak, aby ho plně otevřela stejnopohlavním párům, jak požadují některé lobbistické organizace. V 11 z 35 zemích světa došlo k redefinici manželství mimo Parlament. Pouhým aktivistickým zásahem nejvyšších a ústavních soudů. Nemusíme chodit daleko. Rakouský Ústavní soud redefinoval manželství svým jediným rozhodnutím roku 2017, které vešlo v účinnost v roce 2019. Naposledy se tak stalo v Evropě ve Slovinsku, kde Ústavní soud redefinoval manželství navzdory výsledku referenda učiněného v roce 2015 ve prospěch manželství jako svazku muže a ženy.

Pokud se tedy nechceme dát na cestu soudního ústavního aktivismu, je žádoucí přijmout ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy parlamentní cestou, abychom nevystavovali nový ústavní soud pokušení rozhodovat věci, které z povahy demokratické společnosti patří spíše do rozhodování moci zákonodárné. Což je zároveň volně parafrázované konstatování z rozsudku, který už jednou náš ústavní soud v podobné věci udělal.

Děkuji za pozornost

Jana Jochová

[1] Rodina, manželství a partnerství. Martin Kreidl, Anna Šťastná, Dominika Perdoch Sladká Workshop na MPSV, 8. prosince 2023 Projekt („Obohacení datové báze pro tvorbu a evaluaci rodinné politiky“, č. TL03000338) je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu Éta.

[2] Tamtéž.

[3] Tamtéž.